ŠPATNÉ RANDE: CIGARETY │ CZ&SK

20:40
Ahoj ahoj ahoj! Poslední dobou mám poměrně dost volného času. Je pravda, že pořád nabírám síly po zkouškovém před mým placementem(praxí? stáží?) a tak jsem trošku líná. Poslední dobou vás zahlcuji jen a jen kosmetikou, a tak jsem se pro jednou rozhodla, že bych mohla sepsat něco jiného. Na twitter jsem hodila menší dotazník o tom, co byste si rádi přečetli(což mimochodem čas od času dělám, takže pokud byste měli zájem o moje kecy na twitteru, @VeronikaLav jméno mé). A téma, které vyhrálo, je, příběhy z randění.

Přítel mi na týden odjel do Francie na vědeckou konferenci(Can I be a scientist too?) a většina mých přátel je pryč na Erasmu a se zbytkem obyvatel téhle skotské díry si nemám moc co říci nebo nemají čas. A tak mi můj sociální život ve volném čase nahrazuje youtube. Ano, mně, youtube. Narazila jsem na někoho jménem The Gabbie Show(ano, chápu, všichni ji znáte, já jsem v tomto naneštěstí tak trochu pozadu). Tahle slečna pravidelně natáčí videa, kde vypráví své příhody ze života a velmi často z nepovedených rande. A jak tak sedím na pohovce a sleduji už asi patnácté video od této youtuberky, napadá mě, že vlastně i já mám pár WTF zážitků z nepovedených rande. Tak se na některé z nich společně podíváme, pokud se vám to bude líbit, možná z toho udělám video nebo přidám víc příběhů. Uvidíme, jak to půjde.

Poprvé jsem kupovala cigarety



Skutečně nevím, jak jinak bych tohle rande nazvala. Bylo mi 16, čerstvě. Úspěšně jsem tak nějak překonala mé neatraktivní období a kluci se začali konečně zajímat. Alespoň trochu. Každopádně, byla jsem na jednom festivalu, nebo něčem takovém. Rozhodně si nepředstavujte něco jako Tomorrowland, pořád to bylo v Plzni. Každopádně, byla jsem tam s kamarádkou, kam přišel i její přítel a kamarád. Z nějakého důvodu se moje skvělá kamarádka a její přítel pokoušeli dát nás dohromady(dobře, asi jsem to měla tušit). Ne že bych to neocenila, ale kluk s diamantem v uchu v sytě růžovém triku zkrátka nikdy nebyl můj typ. To jsem samozřejmě nemohla říci tak úplně nahlas, takže jsem celé odpoledne jen naznačovala, docela okatě, že nemám zájem. Myslím, že člověk nemusí být génius, aby pochopil, že když se mi pokusí strčit jazyk až do krku a já uhnu, tak nemám zájem. Bohužel.
Později padlo pár panáku zelený a já nějakým omylem souhlasila se schůzkou na další den. Peer pressure was fucking real. Bohužel, já idiot si nevzala telefonní číslo a po vystřízlivění neměla jak jej kontaktovat a rande zrušit. Mohla jsem zavolat kamarádce, aby sehnala jeho číslo nebo jakýkoliv kontakt(na facebook jsem si ale opravdu netroufla, aby si to špatně nevyložil, že si ho přidávám do přátel), nicméně moje kamarádka nám strašně fandila, takže tudy cesta nevedla. Na druhou stranu, jsem až moc zdvořilá na to, abych nepřišla, zvlášť pokud máme společné kamarády. Tak jsem si řekla, že zatnu zuby, nasbírám nějaké ty zkušenosti a po hodině se omluvím, že musím do práce(což byla pravda, jen jsem nezačínala ve dvě, ale v pět).

Takže zaprvé, dotyčný přišel pozdě - a to já skutečně nejsem svatým grálem dochvilnosti, ale dvacet minut je dvacet minut. Zadruhé, bylo horko, já se vařila na sluníčku ve vlastní šťávě a on přišel ve stejně nemožném úboru. Tentokrát vyměnil sytě růžové triko za světle růžové a jsem si jistá, že si nasadil větší diamantík do ucha. Proč já! Nejen, že to bylo poměrně trapné, protože jsem si neměli co říct. Už si ani nevybavuji, jestli byl hloupý nebo, co přesně byl tehdy problém, ale zkrátka tam nebyla ta jiskra(což už nebyla ani předchozí večer).
Tak jsme tedy v tichosti chodili po Plzni a abychom přerušili trapné ticho, dotyčný mi koupil zmrzlinu. Já nerada nechávám kluka platit, zvlášť když vím, že to nikam nevede. Nerada ztrácím jeho čas nebo dokonce peníze, ale on se nedal odbýt. Nicméně ono to nebylo jen tak.
Jak jsem tak chodili v tichosti dál, zastavil se, a podíval se na mě s naprosto vážnou tváří. První, co mi proběhlo hlavou bylo, že se mi pokusí znovu narvat jazyk až k mandlím a říkala jsem si, že mu to skutečně moc nepálí. Jenže přišlo něco, co mě donutilo k úvaze, jestli by nebylo lepší, kdyby mi ten jazyk do krku skutečně narval. Dotyčný.... se zeptal, jestli by mi nevadilo, kdybych mu koupila cigarety. Tak jsem něj v šoku koukala a říkala si, jestli si ze mě dělá legraci. Na prvním rande, které je mimochodem docela katastrofa, po mně chce, abych mu koupila ve svých šestnácti letech cigarety? Eh? Po dlouhé chvíli ticha, kdy jsem zpracovávala onen šok, dodal, že mu kvůli MNĚ nezbyly peníze, když mi kupoval tu zmrzlinu(zmrzlina 20kč, cigarety asi 80kč) a nebude mít co kouřit. A já ještě byla tak pitomá, že jsem mu ty cigarety skutečně koupila. Zaprvé jsem tohle nečekala a zadruhé mě zahnal do kouta tou zmzlinou. Z nějakého důvodu jsem se skutečně cítila provinile za to, že jsem ho nechala koupit mi zmrzlinu - ačkoliv jsem ze začátku namítala, že si ji koupím sama. Zamířila jsem tedy do trafiky, pořád napůl v mrákotách, také ve stresu, protože jsem nikdy nic v mém věku ilegálního nekupovala, abych koupila krabičku těch nejlevnějších cigaret. Takže naše rande skončilo asi pět minut poté, protože jsem byla řádně znechucená a naštvaná sama na sebe za to, že jsem vůbec na tohle rande kývla. Myslím, že to dotyčný pochopil. Doprovodil mě na tramvaj a vzhledem k tomu, jak jsem mu odsekávala na cokoliv, co řekl, asi poznal, že mně tedy mandle olizovat nebude.


Teď si tak uvědomuji, že už jsem toho sepsala na jeden článek poměrně dost, a tak to zakončím po první story. Pokud se vám článek líbí, určitě mi napište do komentářů nebo na twitter a já sepíšu i další zážitky. Máte také nějaké hodně špatné rande v rukávu? Podělte se. A znovu připomínám giveaway a také vás chci poprosit o odebírání na youtube. 

5 comments:

  1. Jééj..:D já v záloze žádný takovýto trapný momenty nemám, takže ti tu nic povyprávět nemůžu, ale určitě to byl dobrý exot :D

    eLblog

    ReplyDelete
  2. Ach trapnych momentov a trapnych rande som pozazilava v zivote az, az a dokonca aj na podobny namet....niekedy si tak spetne vravim, ako som mohla byt taka hlupucka, alebo ako to nazvat....no mladost pochabost :D

    ReplyDelete
  3. Super nápad na článek :D Já pořádné rande měla akorát s tím s kterým jsem od 15 doteď, takže už nějaké 4 roky. Takže katastrofa to očividně nebyla. Jsem holt vybíravá a taky občas "neslušná" a z rande bych se klidně vykecala :D Hlavně růžové tričko a diamantík, to neee :D

    Cosmokočka

    ReplyDelete
  4. Tak tohle mě pobavilo :D :D Nikdy by mě nenapadlo, že může z kluka něco takovýho vypadnout.
    A takže teda seš Plzeňanda :D Mně to vrtalo hlavou od tý doby, co jsi přidala fotku na insta z Plzně :D

    Karolína & Maličkosti ze života

    ReplyDelete
  5. Jejda :D
    já musím říct, že se mi tyhle trapný rande vyhýbají. Nebo že bych tolik na tyhle schůzky nechodila? :D
    Tenhle typ článků miluju, takže ráda uvítám další.:)

    ReplyDelete

Powered by Blogger.